Pro zkušené Apple uživatele a fandy může znít nadpis tohoto článku směšně, ale rozhodně není. Celá řada uživatelů přecházejících zejména ze starších verzí Windows na Mac OS se po defragmentaci disku ptá. Takže si pojďme vysvětlit, jak se ta celá věc má?
Co je to fragmentace disku?
Fragmentace znamená, že soubor není uložen na disku souvisle, ale je rozdělen do malých částí, které jsou rozházeny po celém úložišti. Původně tento jev byl vytvořen zcela záměrně z cílem využít co nejefektivněji prostor na úložišti a předejít nutnosti “zbytečně” přesouvat data.
Představme si situaci, kdy máte za sebou uloženy tři soubory, každý o velikosti 10 MB. prostřední z nich smažete a tím vznikne “díra” mezi prvním a třetím souborem. Pak se rozhodnete uložit 100 MB soubor a operační systém zaplní díru první částí ukládaného souboru a zbytek uloží jinam. V dobách, kdy byly disky malé a pomalé, šlo o jediné rozumné řešení a v zásadě pomáhalo. Jen bylo potřeba jednou za čas nechat ručně uspořádat soubory tak, aby fragmentace klesla na přijatelnou míru a nezpůsobovala zdržení.
Mac OS ruční defragmentaci nepotřebuje
A teď k původní otázce. Mac OS nenabízí žádný vestavěný nástroj pro defragmentaci disku, protože jednoduše není potřeba. V první řadě Mac používá moderní souborový systém HFS+ (Rozšířený žurnálovaný), který má v sobě řadu mechanismů minimalizujících vznik fragmentace na úrovni souborů. Výsledkem je, že fragmentace může vznikat, ale v poměrně malé míře a rychlost úložiště nijak zásadně neovlivňuje.
Dále je přímo v systému automaticky spouštěna takzvaná servisní rutina, která dělá řadu drobných operací, kterými udržuje systém v co nejlepší kondici. V rámci této rutiny dochází k pravidelné optimalizaci úložiště a díky tomu je udržováno úložiště v té nejlepší kondici. Technologie PowerNap navíc umožňuje provádět tuto “údržbu” v době, kdy je počítač uspaný a nezdržují tak uživatele.
V neposlední řadě je dobré si uvědomit, že většina Maců dnes používá SSD úložiště, které na rozdíl od klasických disků neprochází úložiště lineárně, ale dokáže adresovat každou sekci zvlášť a na přímo. Z tohoto důvodu fragmentace souborů v případě SSD úložišť nezpůsobuje zpoždění čtení ani zápisu. Ona je dokonce v jisté podobě žádoucí, protože prodlužuje životnost SSD tím, že rovnoměrně využívá všechny paměťové obvody. Systém proto sám v případě SSD disků fragmentaci na fyzické úrovni vytváří a spravuje.
Závěr
Fragmentace úložiště v případě Macu není problém a není tudíž potřeba, aby uživatel ručně prováděl defragmentaci. Na internetu se sice dají najít programy tuto funkci nabízející, ale jejich přínos je sporný. Co ale uživatel může pro kondici úložiště udělat, je udržovat dostatek volného místa. Pokud je úložiště takřka naplněno, je pro systém mnohem těžší udržet nefragmentované úložiště a systém může zpomalit. Pokud vám tedy na úložišti zbývá méně než 10% jeho kapacity, je dobré se zamyslet nad uvolnění místa.
Chcete se naučit pracovat s Macem co nejlépe? Přijďte na naše kurzy Mac OS: Přecházíme na Mac a Mac OS: Využijte Mac naplno.