Proč jsem vyměnila běžné poznávací zájezdy za dobrodružství s fotoaparátem v ruce?
Žhavý sluneční kotouč právě zapadá mezi neopakovatelně tvarované skalní útvary čnící nad zvlněnou mořskou hladinu a pomalu se začíná dotýkat horizontu. Na pláži v popředí si děti staví poslední hrad z písku toho dne, stativ už je na svém místě a na fotoaparátu jsou nastaveny patřičné hodnoty. Nezbývá než zakomponovat scénu a odnést si emotivní obrázek, který Vám vždy připomene tento vlahý teplý večer, ale… Ostatní spolucestující, kteří nesdílejí stejně jako vy vášeň a posedlost fotografií, se již vidí u svíčkami osvětlené večeře a skleničky dobrého vína a svoji netrpělivost dávají už pěkně dlouho patřičně najevo. Toho dne již na Vás přece museli čekat u té exotické rostliny, která svým bohatým květem přímo vybízela k makrosnímku. Doba, kterou věnovali pohledu na pasoucí se divoké koně na svěže zelených pastvinách s horami v pozadí, Vám sotva postačila na výměnu vhodného objektivu, nastavení správných expozičních hodnot a zakomponování obrazu v hledáčku Vašeho fotoaparátu tak, jak si to úplně přesně představovalo Vaše oko nadšeného fotografa. Už vůbec nechápou, proč s sebou vláčíte ten těžký batoh se všemi sklíčky, filtry, hadříky, kartami, náhradním tělem a pak je ještě nejednou ohrožujete vysunutými nohami stativu proč pořád takhle zdržujete? Také máte ze své dovolené při poznávání nových koutů naší planety tyto zkušenosti?
Několik posledních let jsem klasické zájezdy s cestovní kanceláří vyměnila za neméně pestrou nabídku foto-expedic neboli speciálně zaměřených poznávacích cest pro malé skupiny fotografů – amatérů, které několikrát do roka pořádá Ilumio, s.r.o., firma, která spojuje lidi s vášní pro fotografii, cestování a v neposlední řadě také poměrně bohatou komunitu “Apple nadšenců”. Unikátní spojení poznávání nových koutů světa s partou skvělých a hlavně stejně „praštěných“ lidí s nenásilnou individuální výukou fotografie si v poslední době našlo velkou spoustu příznivců. Oceňují zejména možnost nerušené práce s fotoaparátem, možnost srovnání snímků i jednotlivých úhlů pohledu s ostatními účastníky. Program takovýchto fotocest je speciálně přizpůsobený potřebám nadšenců, jejichž společným cílem jsou kromě poznávání nových míst hlavně ty nejlepší možné snímky, které jim všechny tyto leckdy dobrodružné cesty budou stále připomínat.
A mluvit zde o dobrodružství je jistě na místě. Co udělá běžný turista, který se například v poušti poblíž větrné elektrárny v kalifornské části USA setká s dospělým chřestýšem? Nebo v deštném pralese narazí na elegantně stočeného prudce jedovatého stromového hada? Asi těžko můžeme očekávat, že bude sdílet naše nadšení a okamžitě tyto nádherné tvory začne atakovat tím nejdelším ohniskem, které má k dipozici. Asi nebude mít moc pochopení pro noční sraz u recepce s plnou polní, lehce ospalým výrazem a nadšeným odhodláním do úsvitu vyšplhat na kráter téměř tří tisíce metrů vysoké sopky a pak se jen modlit, aby sluníčko vykouklo i přes ten neprostupný mlžný opar. Běžný turista tou dobou totiž sladce spí po náročném večeru v plážovém baru a sbírá energii na další vysilující den na lehátku u bazénu.
A nejen pro tuto vyjímečnost mi fotoexpedice natolik přirostly k srdci, že se jim věnuji již několik let a ráda v této krásné činnosti budu pokračovat. A přidat se k nám může opravdu kdokoli…třeba i Vy.
